čtvrtek 28. února 2013

Eva

Láhev v lednici ještě nebyla prázdná. Jak dlouho už tam asi stála? Nepil jsem, ani už nepamatuju. Žiju teď jako nový člověk. Čistě. Prostě.

Stojí teď na stole a je prázdná. Říkám si, kam asi ten rum zmizel.

Doufal jsem, že přijdeš, že Tě přivolám. Ale jsem tu sám, v mlze, země se točí a rádio hraje 45 let starou muziku.

Kam se schovaly všechny ty roky?

Našel jsem dneska staré deníky. Četl jsem si o Tobě. Naše první rande - sešli jsme se na Florenci a Tys přišla pozdě. Byli jsme v Čajovně nad Vokem, tehdy se tak opravdu jmenovala. Pak jí přestavěli a přejmenovali a co je z ní dneska ani nechci vědět.

Ty ses taky přejmenovala. A co je z Tebe dneska? Kdybych věděl ...

Viděl jsem Tě s Tvou dcerou, už je to taky pár let. Pár hodně, obávám se. Snad jsme se tehdy ani nepozdravili. Říkal jsem si, že jsme dítě mohli mít spolu. Ale neměli. Nic jsme neměli spolu. Každý sám za sebe.

A pak jsi mi zmizela.

Co na tom dnes záleží? Kdybych byl měl Tebe, neměl bych co mám teď.

Kdo posoudí, jaký život je lepší?


1 komentář: